top of page

Kdo si zamiluje práci, vyhraje půl života.

Tak na tenhle zajímavý citát jsem narazila na Facebooku. V poslední době řeším, jakým směrem se budu ubírat dál a co pro to udělat. Při tom přemítání mě napadá i mnoho dalších souvislostí a já si tak říkám, jak taková jednoduchá věta dokáže být spletitá a kam až se váže.

Základem je odmazání slovíčka MUSET, které nahradíte slovíčkem CHTÍT. Hodně věcí v současné době děláme, protože musíme - všichni musíme platit daně, chodit včas do práce, nakrmit manžela, děti, uklidit, vyvenčit psa.... Jak se v takové roli cítíte? Jak vám je příjemný tlak, který na vás vytváří okolí svými očekáváními? Zkuste si na papír sepsat takový denní seznam, co musíte příští den udělat. A zkuste se zamyslet a alespoň pro pár z těch vypsaných činností najděte svou vnitřní motivaci. Není vám v uklizeném bytě líp? Na večeřící děti je hezký pohled, na procházce se psem si člověk tak moc vyčistí hlavu... Zodpovězte si, PROČ něco děláte a CO z toho máte. Co vám vykonaná práce přináší a v čem vás může posunout, rozvíjet. Začněte dělat víc věcí, které chcete a omezte ty, které musíte, na minimum. Váš život se navenek třeba vůbec nezmění (nebo se překope od základů), co ale bude jiné bude váš vnitřní pocit uspokojení. Tam už se dostáváme k tomu, že máme pocit, že plníme náš život, že je k něčemu a stojí za to žít. Už nepřežíváme, ale život si užíváme, vyhráváme čas, který bychom promarnili odporem a nechutí.

A teď to krásné, naprosto stejně funguje i váš pes. I váš pes žije ve světě, kde musí opravdu hodně věcí - musí vydržet s venčením ven, musí si sednout, jestli chce misku se žrádlem, musí zvládat neskákat, když přijde návštěva, musí chodit způsobně na vodítku,... všechny tyto věci, které musí, mu v nějakém ohledu odepírají to, co chce... Základem pozitivních technik je právě to překlopení povinnosti na dobrovolnost. Pokud budeme našemu psovi dobrým majitelem, ukážeme mu PROČ má dělat ty věci, které teď až tak moc nemiluje (nebo dokonce ani nectí), ukažme mu, že má možnost se rozhodnout a pokud začne chtít, přihrne se mu tolik příjemného, že mu to za to bude stát. Za nejhorší typ výcviku považuju dril - "musíš, protože jsem řekl, jsem tvůj pán". Jak říká František Šusta, trénink je rozhovor mezi majitelem a psem. Domluvte se tedy spolu.

A PROČ?

Vyhrajete vzájemně mnoho času (a pes ho nemá naděleno tolik, jako člověk, nepromrhejte ho), protože vzájemnou práci budete oba považovat za výhodnou. Když se to přičte k času, který příjemně strávíte i v dalších nepejskařských oblastech, nestojí to za to? :-)

Business Team Research


Zatím žádné štítky
bottom of page