top of page

Jak by měl vypadat dobrý trenér?

Mnoho z nás chodilo do nějakého sdružení, či organizace, kde nám pomáhali s výcvikem trenéři. Někteří z vás možná i sami trenéry jste, věřím tedy, že z tohoto článku si vezmete každý to svoje.

Úroveň trenérů v ČR je výrazně rozkolísaná. Najdeme opravdové talenty, ale i naprosté „pitomce“, kterým bychom už do ruky psa nesvěřili. Pokud už máme za sebou nějaké zkušenosti, máme v hlavě srovnáno, jak asi by měl vypadat výcvik a co si ještě necháme líbit, a co už ne. Těžší to mají lidé, kteří začínají, mají svého prvního psa, nebo i několikátého, ale až teď by se rádi hlouběji věnovali jeho výcviku. Pozice trenéra budí respekt a představu hlubších znalostí a praktikování aktivit „tak, jak se to má“. To ale vždy neplatí. Jak tedy poznat opravdu dobrého trenéra? Nebo jak se stát lepším trenérem? Výcvikových metod je mnoho a nechci se pouštět do debaty, která je lepší a vhodnější, ráda bych se zaměřila na obecné vlastnosti a charakteristiky dobrého trenéra. Takže jdeme na to.

Úspěšný závodník se nerovná dobrý trenér – Není pravidlem, že ten, kdo má úspěchy se svým psem je dobrým trenérem a má druhým co předat. Ano, zkušenosti jsou důležité, ale nestačí jen něco zvládat se svým psem (který může být sám o sobě prostě talentem na danou činnost). Nebo naopak mají co předat, ale neumí to, nebo nedokáží, protože jim chybí další potřebné vlastnosti (komunikace, plánování, pozorovací talent,..) Nesvěřujte se ale ani do péče člověka, který učí věci, které sám nezvládá, byť by měl jinak trenérské dovednosti v malíku. Hledejte člověka se schopnostmi i zkušenostmi, a to s co nejvíce psy.

Dobrý trenér se vzdělává a pracuje na sobě – Pokud trénujete u někoho, kdo setrvává na místě, neočekávejte, že vás vytáhne nějak vysoko. I v kynologii platí pořekadlo „Vím, že nic nevím.“ Někteří trenéři ovšem po mnoho let čerpají z něčeho, co dnes už je překonáno. Dobrý trenér se sám vzdělává, čte, jezdí po seminářích, zkouší v praxi nové věci a je otevřen novým a revolučním myšlenkám. Vše, co se dozví, podrobuje kritickým úvahám a propojuje v širší souvislosti. Nic nedělá nepromyšleně, nebo dokonce aniž by věděl proč.

Bez plánu, ani ránu – Práce trenéra musí být vždy promyšlená. Trenér musí přesně vědět, co chce ten den dělat, s kým a proč, kam by práce měla vést a na jaké úrovni jsou jeho klienti. Lekci by měl mít nastavenou tak, aby bylo možné uspět a vždy se trénovaný tým někam pohnul. Trenér by také měl vědět jaké cíle si každý klient se svým psem stanovil a k těm ho vést.

Upřímnost nadevše – Občas máme my lidé zkreslené představy o tom, jací jsme, jak se nám daří a na co máme. Trenér se svými zkušenostmi by nám měl být zrcadlem našich možností. Pokud cítí, že máme na víc, měl by nás k tomu motivovat. Naopak pokud vidí, že naše cíle jsou nereálné, měl by to s námi probrat. Takové záležitosti už potřebují dostatek taktu, především pokud je potřeba říct něco nepříjemného. Bohužel v dnešní době se o druhých mluví za zády, popřípadě krutá pravda je řečena dost nevybíravě, bez nabídnuté pomocné ruky, jak ze situace ven.

Dobrý trenér se zajímá – Pokud trenér s někým pracuje, měl by se o dotyčného zajímat. Věnovat mu 100% pozornost a při trénování se nevěnovat ničemu dalšímu (povídání si s někým jiným, smskování, apod.) Měl by se zajímat o to, jak výcvik vidí jeho klient, jak ho prožívá a co si o něm myslí. S těmito fakty by měl pak dál operantně pracovat a nenechat je zapadnout prachem. Velmi důležitá je zpětná vazba. Trenér by se měl zajímat o to, jestli jeho práce přijde jeho klientovi přínosná, jestli mu je při tréninku dobře a jak se mu s trenérem pracuje. Případnou kritiku si nebere příliš osobně, ale spíš jako námět pro zamyšlení a zlepšení své práce.

Dobrý trenér udržuje přátelské vazby – Přiznávám, že u některých klientů je to těžké, u některých velice lehké. Trenér by ale své svěřence měl mít rád a vzájemně by si měli důvěřovat. Je to základ k tomu, aby se mohl společně s klientem upřímně radovat z úspěchů a tím motivovat k další spolupráci a ve chvílích, kdy to skřípe, podržet klienta, aby to nevzdal. Udržování příjemné a přátelské atmosféry při práci je klíčové pro podání dobrého výkonu se svým psem.

Dobrý trenér nenutí svou metodiku za každou cenu – Ano, určitě každý z nás máme nějakou metodiku, která se nám nejvíce osvědčila a se kterou se nám nejlépe pracuje. Trenéři občas ale zapomínají na to, že klient je platící zákazník a tomu nemůžeme nutit cokoliv. Kdybychom byli kadeřníky a každému bychom dělali na hlavě trvalou bez zájmu o přání svého klienta, brzo by nám do kadeřnictví chodili tak akorát skalní příznivci černošského afra. :-) Trenér vždy svou metodiku pouze nabízí, ale nevnucuje. Pokud má klient jiné přání, je na místě s ním probrat, proč to chce dělat jinak. Poté třeba nabídnout náš způsob a probrat klady a zápory obou způsobů.V závěru je výběr vždy na klientovi, co se svým psem bude nebo nebude dělat, neboť on je vlastníkem psa, on za něj má zodpovědnost a s výsledky své práce bude žít sám, ne trenér. Dle mého existují pouze tři situace, kdy by trenér neměl respektovat přání psovoda, a to pokud klient chce něco dělat jinak, ale neví proč, není dobré ho takovou činnost nechat provádět, neboť je trenérovi jasné, že taková práce bez hlavy a paty nemůže nikam vést. Nebo nápad klienta se příčí etickým zásadám trenéra, v tom případě je vhodné klienta pustit a doporučit mu někoho jiného. A nebo postup navržený klientem by mohl vést ke zranění člověka nebo psa.

Dobrý trenér na sobě nevytváří závislost – Toto dělá mnoho trenérů nezáměrně (vlastní nevědomostí nebo špatným vedením), někteří záměrně (držení klientely za každou cenu). Pokud s vámi trenér pracuje, měl by vás vést k tomu, že ho brzy nebudete potřebovat, protože si budete umět poradit i bez něj (výjimka jsou psí sporty, kdy se vždy šikne nějaké to bystré oko k vychytání drobných nedostatků). Pokud bychom se měli zaměřit ale na klasickou výchovu, často trenér pracuje metodickými pokyny – přitáhni psa, prokrm ho, dej povel, otoč se… Z klienta se stává loutka, se kterou trenér manipuluje tak, aby se dosáhlo výsledku (např. že pes netáhne na vodítku). Klientovi ale naprosto chybí znalosti, proč co dělá, jaký to má význam, v nejhorším případě vůbec nemá představu o tom, jak funguje výchova psa a jeho učení. Pokud není na cvičáku, sám si pořádně neví rady a vrší chybu za chybou. Důvodem může být, že trenér sám neví, jak to funguje, ale naučil se postupy, které slepě předává dál, nebo mu to nepřijde důležité, věnovat takovým věcem čas. Klientův problém se pak nijak neřeší a stává se závislým na spolupráci s trenérem, který ho „úkoluje“ s nadějí, že jednou to snad zvládne sám. Dobrý trenér si vyhradí čas, aby klientovi vysvětlil, jak takový mechanismus funguje, proč a jak postupovat, na co všechno se dá aplikovat. Cílem by měl být klient, který si dokáže v budoucnu sám poradit s tím, co přijde, protože má dostatečné znalosti, které dokáže aplikovat v širších souvislostech, a který spolupracuje s trenérem jen proto, že chce a je mu tato spolupráce příjemná a přínosná, ne protože musí a protože by si bez něj neporadil.

Zaměřenost na úspěch – Obecnou lidskou vlastností je negativita a hledání chyb. Ano, samozřejmě je potřeba odhalit slabiny, na kterých pracovat. Pokud vám ale trenér poskytuje zpětnou vazbu, neměl by to být jen sáhodlouhý výčet toho, co se vám nepovedlo. Taková práce neskutečně demotivuje a především vám neukazuje to, na čem je vhodné stavět. Tedy to, co se vám povedlo. Dobrý trenér přirozeně sleduje dobré okamžiky, které vám následně zreflektuje. Na druhou stranu, nesnaží se chválit jen proto, aby chválil, oceňuje pouze opravdu dobré okamžiky, nedává falešné naděje, ani prázdná ocenění. Pokud chybujete, na situaci vás upozorní a aktivně změní prostředí pro to, aby jste byli schopni uspět. Nenechá vás opakovat několikrát tu samou chybu. Své chování také dostatečně odůvodní. Ke své práci používá moderních pomůcek, které činnost co nejvíce zjednodušší, učí zároveň v duchu nevytváření závislosti i klienta, jak s těmito pomůckami pracovat doma. Dbá na názornost a srozumitelnost.

Nikdo nejsme neomylní – dobrý trenér umí říct, že neví. Špatný trenér si začne vymýšlet, bagatelizovat důležitost dotazu apod. Nikdo nejsme dokonalí a ač bychom rádi poskytli stoprocentní službu vždy, není to možné. Trenér nemusí vědět vše, měl by ale vždy umět odkázat klienta na odborníka, který mu poradí, nebo mu slíbit, že mu do příště informaci zjistí a předá.

Jedná férově – Stejné podmínky, stejný přístup, u všech klientů. Pokud máte placený čas, trenér by se měl všem účastníkům věnovat rovnoměrně. O tom, že by stejná pravidla a ceny měly platit pro všechny, se snad ani nemusím zmiňovat, mělo by to být samozřejmostí.

Ask an Expert

Nehaste mne, hořím – Dobrý trenér by měl svou práci milovat a mělo by to na něm být vidět. Pokud pracujete s někým, u koho máte pocit, že ho pomalu obtěžujete, určitě si svou zaplacenou hodinu neužijete a nebudete mít z tréninku dobrý pocit. Stále existují zařízení, kde je trenér buď otrávený, protože něco musí dělat (a často zadarmo), v horších případech se chová neurvale ke svým klientům a jejich psům. Takové jednání do poskytování služby nepatří.

Je těžké být dobrým trenérem a málokdo dokáže naplnit všechna kritéria. Nevěšte tedy hlavu, pokud někam nepasujete. Berte to spíš jako podnět k zamyšlení, jak svou práci ještě zkvalitnit. Kdo z vás pasuje všude, nebo má takového trenéra, klobouk dolů a moc gratuluju!

A ještě jednu myšlenku na závěr si neodpustím. Dobrý trenér má cenu zlata, vyplatí se za ním třeba i dojíždět delší vzdálenosti, vaše úsilí se velmi rychle promění v úspěch. A pokud je s vámi ze strany vašeho trenéra zacházeno tak, jak si nepředstavujete, nebojte se ozvat. Uvědomte si, že vy jste platícím zákazníkem a jste tedy tou hlavní osobou. A následky nevhodného výcviku si ponesete životem vy, ne váš trenér.

Zatím žádné štítky
bottom of page